Vznik nejstarší lomňanské osady „Ondrasze“ - Celá dolina Lomné byl kdysi velký prales. Prvním osadníkem a to právě na....
Celá dolina Lomné byl kdysi velký prales. Prvním osadníkem a to právě na Ondraszech byl nějaký přistěhovalec ze Slovenska, který se jmenoval Ondrej Gryczmar. Byl to zběh, který se ukrýval. Možná byl dezertérem nebo zločincem? Kdož ví ? Ondrej Gryczmar, podle něhož je nazvána první osada v Lomné, o tom nikomu nepověděl. Jedinou společníci mu byla mladá dívka, družka. Neměli děti. Postavili si dřevěný domek pod „Jedlicami“ na Ondraszech a přístřešek vysoko nad zemi mezi čtyřmi mohutnými jedlemi. Tam uchovávali seno pro svou kozu a také se tam schovávali před vlky v zimním období. Vysekali kolem chalupy kousek pralesa a seli tam oves a ječmen.
Brambory ještě neznali. Živili se hlavně masem.V pralese ho bylo hojně a v řece byl dostatek pstruhů. Hospodařili tak rok nebo dva. Jednou se úředníci z Těšínského hradu vydali na Skalku obhlídnout tamní lesy. Jeli na koních. Uviděli dym a oheň v dolině Lomné a proto sjeli dolů. Byli překvapeni, když uviděli domek osamělého osadníka. Sesedli z koni, vstoupili do chaty a chtěli slyšet příběh Ondreja Gryczmara. Nevadilo jim, že se tady usídlil a slíbili mu, že mu přivedou další osadníky aby nebyl sám a bylo mu veseleji. Své slovo dodrželi. Za krátkou dobu přibyly dvě rodiny. Byli to Szkanderovi. Přišli s dobytkem, kozami, ovcemi, koňmi a potřebným nářadím (pily,sekery,apod.) a postavili další dvě dřevěnky. Byly to pozdější čísla popisné 29 a 30 na Ondraszech, avšak v oné době se chalupy nečíslovaly.
Chalupa Szkanderů z čísla 29 shořela v r. 1932 a ta druhá chalupa Szkanderů z čísla 30 už v roce 1834. Na jejím místě byla postavena v roce 1836 druhá chalupa, která stojí po dnešní den a zahrnuje čísla 30 a 31. Szkanderovi z čísla 29 nepostavili novou chalupu na stejném místě, ale matka současného Szkandery Józefa z čísla 29, potomka prvního a nejstaršího rodu v Lomné postavila chalupu níže. Otec Józefa Szkandery emigroval po 1. světové válce do USA a v roce 1960 tam zemřel jako horník v důchodu v Pensylvani. Tito Szkanderovi v minulém století vozili koňmi vápenec z Turčeka na Slovensku do Vítkovic a proto dostali přezdívku „Turczok“. A co se stalo s prvním osadníkem, Slovákem - Ondrejem Gryczmarem? Mezi ním a jinými osadníky vzrostla nenávist. Jednou, když se vrátil se svou družkou z Jablunkova byly na místě jejich chaty jen popel a trosky. Opustili proto toto místo a odešli neznámo kam. Jejich pole si Ondrašané rozdělili.
Brambory ještě neznali. Živili se hlavně masem.V pralese ho bylo hojně a v řece byl dostatek pstruhů. Hospodařili tak rok nebo dva. Jednou se úředníci z Těšínského hradu vydali na Skalku obhlídnout tamní lesy. Jeli na koních. Uviděli dym a oheň v dolině Lomné a proto sjeli dolů. Byli překvapeni, když uviděli domek osamělého osadníka. Sesedli z koni, vstoupili do chaty a chtěli slyšet příběh Ondreja Gryczmara. Nevadilo jim, že se tady usídlil a slíbili mu, že mu přivedou další osadníky aby nebyl sám a bylo mu veseleji. Své slovo dodrželi. Za krátkou dobu přibyly dvě rodiny. Byli to Szkanderovi. Přišli s dobytkem, kozami, ovcemi, koňmi a potřebným nářadím (pily,sekery,apod.) a postavili další dvě dřevěnky. Byly to pozdější čísla popisné 29 a 30 na Ondraszech, avšak v oné době se chalupy nečíslovaly.
Chalupa Szkanderů z čísla 29 shořela v r. 1932 a ta druhá chalupa Szkanderů z čísla 30 už v roce 1834. Na jejím místě byla postavena v roce 1836 druhá chalupa, která stojí po dnešní den a zahrnuje čísla 30 a 31. Szkanderovi z čísla 29 nepostavili novou chalupu na stejném místě, ale matka současného Szkandery Józefa z čísla 29, potomka prvního a nejstaršího rodu v Lomné postavila chalupu níže. Otec Józefa Szkandery emigroval po 1. světové válce do USA a v roce 1960 tam zemřel jako horník v důchodu v Pensylvani. Tito Szkanderovi v minulém století vozili koňmi vápenec z Turčeka na Slovensku do Vítkovic a proto dostali přezdívku „Turczok“. A co se stalo s prvním osadníkem, Slovákem - Ondrejem Gryczmarem? Mezi ním a jinými osadníky vzrostla nenávist. Jednou, když se vrátil se svou družkou z Jablunkova byly na místě jejich chaty jen popel a trosky. Opustili proto toto místo a odešli neznámo kam. Jejich pole si Ondrašané rozdělili.
Komentáře
Okomentovat