Od poloviny roku 1944 byla Lomná územím, na kterém
aktivně působilo několik partyzántských skupin provadějících průzkumné i bojové
akce před postupující sovětskou frontou.
Tyto aktivity měly za následek několik tragických událostí, obětmi byli i občané
Lomné.

22.11.1944 zastřelili partyzáni místního kolaboranta Jozefa Husara. Následně 24.11. nacisti při
pátraní po původcích tohoto činu obsadili dům Cieciotkových na Kamenitém a zajali
bratry Jana a Aloise. Spolu s Pawlem Szkanderou je odvedli k výslechu
do Jablunkova. 26.11. ve večerních hodinách je převezli kousek za viadukt a u
hlavní cesty jim přikázali vykopat hrob. Potom je bezlítostně povraždili a
pochovali ve vykopané jámě. Je dochováno svědectví, že v blízké chalupě
bylo slyšet křik jednoho z nich, aby ho nezasypávali, že ještě žije.
27.11. šli rodiče Cieciotkových pěšky do Jablunkova navštívit syny v domnění,
že jsou ještě ve vězení. U Viaduktu se jejich matka zastavila a řekla:
„Nie idym dali, bo czujym krew moich chłapców” Měla pravdu...
Po osvobezení těla exhumovali a pohřbili na hřbitově v Jablunkově. Onu smutnou událost připomína pomník u
hlavní cesty naproti lesnímu závodu.
Zdroj.: Mazurek Józef
Komentáře
Okomentovat