Przelacz / Přelač – skrytý beskydský průsmyk

Skalnatý hřeben Velkého Polomu sestupuje na západ do „Klina”, malého horského sedla na rozhraní Slezska a Slovenska, na rozvodí Černého a Baltského moře. Na jižní stranu teče Černý potok překrásnou neobydlenou dolinou až do řeky Kysuce na Slovensku a severní stranou potok Přelač do řeky Lomné.

Dolina Přelače s hraničním Klínem  je starým horským průsmykem ze Slezska na Slovensko a naopak. Název Přelač, jak ostatně asi tušíte, je odvozena od polského Przelęcz – průsmyk. 

Ti kteří se v minulých stoletích  obávali přecházet Jablunkovským průsmykem, který chránily mostecké hradby s vojenskou posádkou, šli právě tudy. 

Táhly zde zbojnické bandy Jánošika, Ondraszka, Targoliho, v revolučním  roce 1848 zde prošly maďarské vojska, průvodce jim dělal Kluz „Klapka” z Přelače. Průsmyk si oblíbil i gang pašeráků, přestože u ústí údolí měla své sídlo ve „Starej Karczmie” hraniční stráž.

Přeláč byla na začátku 18. století prázdnou, divokou a obtížně přístupnou dolinou. Na konci napoleonských válek v roce 1815 rakouská vláda osídlovala Přelač vojenskými dezertéry. Ti měli za úkol dolinu vytěžit z popadaných stromů a příkré stráně přízpůsobit k vypásání dobytka. 

Byla to těžká a nebezpečná práce. Často se stávalo, že nejeden z nových osadníků to vzdal a utekl směrem na Uhry. 



Asi nejtěžší časy nastaly během velké hospodářské krize ve 30tých letech 20. století. Jedly se většinou pouze brambory a zelí. Zaznamenaný je i případ umrtí 12-letého děvčátka Helenky Kwaczkové ze starého kurtoka č.13, která zemřela podle lékaře na zauzlení střev následkem hladovění.

Ti, kteří zůstali, pomalu a s obrovskou námahou začli Přelač měnit k vhodnému místu pro život. Začátkem 20. století zde bylo na 38 dřevěnic, obydlených zocelenými tvrdou prací horalmi. Obživu jim zajišťovalo zemědělství, hlavně vypásání dobytka, práce v lese a někteři začli pracovat v nedalekých železárnách v Třinci.